Rukavice byly samozřejmou součástí šatníku každé dívky a ženy. Byly známkou elegance, ale na prvním místě měly plnit hlavně funkci praktickou a účelnou. Byly ochranou před chladem, proti pachu a nečistotě.

Rukavice měly barevně ladit s oděvem a ostatními doplňky. Mít ke každým šatům, kostýmu a plášti rukavice v odpovídajícím provedení byl jen ideál. Praktičtější bylo, pořídit si neutrální rukavice, které se hodily k několika oblekům. Soupravy rukavic, kabelky, bot a například pásku patřily k vyšší úrovni módní elegance.

V roce 1939 se staly módní světlejší odstíny hnědé.

Vycházkové rukavice

byly krátké jen k zápěstí. Oblíbené bylo zdobení štepováním. Jelenicové rukavice se zdobily dírkováním. Po celou dobu války byla moderní kombinace dvou druhů kůže, lesklé a matné, ale i odlišných barev.

Odpolední rukavice

měly působit ženštěji, proto bylo zdobení nápadnější. Na rukavicích se objevují inkrustace, výšivky, sámky a nápadnější štepování.

Večerní rukavice

se odlišovaly především materiálem. Šily se ze společenkých látek, jako byly krajka, tyl, organdy. Přípustné bylo i kombinování s jemnou kůží.