Zda si žena zvolí do společnosti odpolední šaty či večerní toaletu záviselo především na jejím vkusu a sociální situaci. Rozhodující byla i roční doba, denní čas a slavnostní příležitost. Večerní toaleta byla oděvem vyšších společenských vrstev. Chudší ženy použily pro tyto příležitosti odpolední společenské šaty. Záleželo, o jakou akci se jednalo a pro jakou společenskou vrstvu byla pořádána. Např. zahradní slavnosti, recepce a večírky byly akce pro elitní skupiny. Koncerty nebo operní představení navštěvovaly i střední společenské vrstvy. Módní diktát zde byl však benevolentní a povoloval obléci kratší odpolední společenké šaty. Též záleželo, zda koncert probíhal v sokolovně či obecním domě. Pak bylo možné obléci jak večerní toaletu, tak odpolední společenké šaty. Obdobně nevyhraněné byly i další příležitosti jako koncerty pěveckých sdružení učitelek. Zpěvačky pak měly tmavé toalety po kotníky.

Nosily se dva hlavní typy šatů.

Odpolední společenské šaty

První typ spojuje tmavá barva (tm. modrá nebo černá). Tyto šaty byly vhodné do divadla, ale i pro mimořádnou a vyjímečnou příležitost.

Černá barva byla nejoblíbenější barvou pro nenápadnou eleganci, kombinovatelnost s doplňky i pro svoji zeštíhlující vlastnost. Pro společenské šaty se hodily spíše střízlivější barvy. Vedle oblíbené černé je to tmavě modrá, odstíny vínové či hnědé. Objevují se i módní vlny jiných barev, jako např. cyklámenová či žlutá, ale ty se na výsluní neudrží dlouho.

Společenské odpolední šaty se mohly stát oděvem pro mimořádnou a vyjímečnou příležitost. Měly dlouhý rukáv, byly bez výstřihu, na hlavě s černým závojem podle ceremoniálu připevněným hřebenem.

K velmi elegantním slavnostním oděvům patřily i odpolední komplety s pláštěm. Oblíbené bylo kombinování vzoru s černým podkladem na podšívce či na lemech. Stejně se daly pláště a šaty sladit díky stejnému dekoru, např. sámkování.

Odpolední společenské šaty byly střihově propracovanější variantou odpoledních vycházkových šatů. Vycházely z oděvní etikety první republiky a jednalo se o oděvy vhodné pro přesně určené příležitosti. Délka sukně měla končit 25 cm nad zemí, byly tedy o něco delší než běžné odpolední šaty, ale kratší než šaty večerní. Nejoblíbenějším způsobem rozšíření se staly duté záhyby. Na bocích měla být sukně naopak co nejhladší a kopírovat linii boků. Šaty se zdobily efektními záševky, štepováním, plastickým prošíváním, inkrustací z krajek a tylu, sámkováním, plisováním, vrapováním a nabíráním.

Ženy si je oblékaly, když je čekala slavnostnější příležitost jako např. pozvání na kávu či thé v lepší společnosti, návštěva divadelního představení, premiéra nového filmu v biografu, společenská schůzka v luxusní restauraci či na terasách.

Odpolední společenské šaty se postupně stávaly pro stále více žen universálním oděvem pro všechny společenské příležitosti. Bylo to způsobeno nejen obecným dějinným vývojem, ale i celospolečenskou náladou a okolnostmi danými okupací a válkou.

Odpolední společenské šaty

Letní společenské šaty

Druhým typem jsou společenské šaty pro letní příležitosti. Byly hedvábné, tmavé barvy, například s puntíky. Další variantou jsou letní barevné hedvábné šaty, které dámy nosily na koncerty a divadelní představení pod širým nebem, na garden party, dostihy a další letní společenské akce. Jednobarevné hedvábné šaty nebyly až tak rozšířené, oblíbené byly šaty vzorované, hlavně tzv. Imprimé. (vzory květů) 

Hedvábné šaty se daly nosit i v jarních a podzimních měsících. Stačilo je doplnít sladěným jednobarevným pláštěm ve stejné délce nebo o něco malinko delším.

Letní společenské šaty

Šaty a kostýmky ve světlějších odstínech se nosily na procházky v lázních a k odpoledním společenským příležitostem, které se konaly venku.

Klobouky a doplňky

Do divadla ženy většinou klobouky nenosily. Mohla si jej dovolit dáma sedící v lóži. Při návštěvě koncertu malý klobouček neškodil. Při představeních pod širým nebem se naopak klobouček hodil, obzvláště v parném počasí. Velikostí nemusel být tak skromný jako v koncertních síních a divadelních budovách. Kabelka, rukavičky v létě háčkované, v barvě klobouku. K letním společenským šatům se nosily kožešinové přehozy z celých lišek, které byly přehozené jen tak přes rameno či ruku.