Jediným volným dnem v týdnu byla neděle. Více dní volna pak dopřála nedlouhá dovolená, která byla většinou jen 8 dní za rok. Tento čas se využíval na výlety, rodinné procházky do polí a lesů nebo vyjížďky na kole či autem nebo jen tak k vodě. Lidé z měst se v tento den přesouvali na venkov a do přírody. Mnozí, hlavně ti z vyšších společenských vrstev trávily volný čas či dovoledné na tzv. letních bytech, víkendových chatách nebo v lázních.

Pro dělníky organizovala letní dovolenkové pobyty NOÚZ společně s Radostí ze života.. Byly to 14ti denní letní tábory a ozdravné pobyty pro učně a učnice, mladé dělníky a dělnice. Podniky organizovaly rekreační pobyty pro své zaměstnance velmi podobné dětským táborům. Organizovaly se i lidové zájezdy a to i pro sociálně nejslabší. Spojila se v nich rekreace a poznávání naší vlasti. Ceny se pohybovaly kolem 100 K a jezdilo se vlakem.

Plavky

Nosit plavky mimo plovárnu bylo stále považováno za nevhodné. Sport měl mít svůj oděv, dovolená ve srubu též.

Plavky nebo též koupačky se nosily nejčastěji jednodílné. Prsní díl byl vypasovaný střihem a záševky, plavky měly krátkou nohavičku. Dvoudílné plavky se objevovaly spíše vyjímečně. V tom případě měl spodní díl plavek zvýšený pas.

Plavky se původně pletly z vlny. Ve vodě se ale vytáhly a po koupely špatně schnuly. Praktičtější byly plavky z vlněného žerzeje s postranními lastexovými díly. Prošití gumičkou zajistilo stálejší tvar a zpevnění postavy. Další variantou bylo žabičkování. Štíhlé ženy s pevnou postavou si mohly dovolit i plavky z neelastických materiálů, jako byl pik, kreton nebo plátno. Byly krásně barevné a výhodou bylo, že rychle usychaly.

Novinkou byly plavky napodobující vzhled kůže různých zvířat (krokodýl, ještěrky, kožešiny pardála nebo tygra). Za války se koupačky pletly hladce a byly zdobeny aplikacemi. Vedle květů a brouků se objevil i trend zdobení plavek ptáky. Ramínka se splétala ze šňůr.

Opalovačky

Pro dámské koupání a opalování byla specifická výměna nasáklých neforemných plavek za tzv. opalovačky. Ty se šily ze stejného materiálu jako šaty a pláště k vodě z bavlněných piků a kretonů. Střihově připomínaly plavky, měly vypracovanou podprsenku, ale i volný střih.

Plážové šaty

Ženy a dívky si k vodě braly též opalovačky a plážové šaty. Zhotovovaly se z lehkých, veselých a praktických látek. Plášť mohl být z pestrého piku nebo kretonu. Důraz byl kladen hlavně na veselost a pestrost. Plášť sloužil zároveň jako plážové šaty. Proto byl vpředu propínací nebo zavinovací. Délka mohla být až na zem nebo zcela krátká. Froté teplé koupací pláště, které špatně schnuly a byly těžké byly přenechány mužům. Muži i ženy je využívaly v zimně po domácí koupeli.

K vodě se také nosily krátké šortky s nejrůznějšími živůtky. Oblíbené byly tzv. šátečky, živůtky s odhalenými zády, které se zavazovaly vzadu v pase a za krkem na spletenou sňůru. Velmi časté bylo šít šortky, podpsenky a propínací šaty ze stejné látky tak, aby tvořily komplet.

Oblíbená byla modrobílá kombinace či národní barvy modrá, bílá a červená, které byly označeny dobově vhodněji jako námořnické.

Slaměné klobouky a ostatní výrobky ze slámy

Pro pobyt u vody a výlety do přírody byla pro doplňky typickým materiálem sláma. Byla levná a nepodléhala přídělovému systému. Výrobky z ní byly praktické a vkusné. Hodily se na klobouky, ale i tašky. Jemné slámy se hodily do města, hrubší na dovolenou na venkově. V módě jsou opět slamáky. Jsou ploché a mají nízké dýnko. Na hlavě byly přidržovány gumičkou. Nosily se všechny druhy slamáků. Kdo měl doma starý slamák, mohl jej bez obav vytáhnout, jelikož móda byla vzhledem k nedostatku velmi benevolentní.

Klobouky a jiné pokrývky hlavy

Klobouky se šily i ze škrobeného piku nebo kretonu. Výhodou oproti slamákům byla jejich skladnost.

Velmi oblíbeným se stává šátek. Byl-li dříve šátek znakem sociální příslušnosti, neboť jej nosily především dělnice a rolnice, stává se nyní nezbytným doplňkem na výlety do přírody, pro sport, ale především do automobilu. Stává se určitým výrazem neformálnosti.

Obuv a doplňky

Do přírody a k vodě byly ideální střevíce s korkovou nebo dřevěnou podešví. Obouvaly se už doma a po převlečení u vody se nechávaly na nohou. Na plovárnách se objevovaly též lýkové a provázkové střevíce. Do vody se používaly celogumové koupací střevíce a to hlavně tam, kde bylo kamenité dno.

Místo kabelky se na cestu k vodě a do přírody používaly tzv. vaky. Byly to kabely vakovitého tvaru, které se většinou šily doma. Šily se ze zbytků látek. Musel se do nich vejít ručník, opalovačky, svačina, kniha, krém apod. Zdobily se motivy lodí, rybek nebo mušlí.

Oděv pro pobyt na venkově

Na venkov se nehodil oděv jako na pláž či luxusních lázní. Žena měla vždy na výběr více možností sportovně-venkovsky laděného oblečení

Byly to například šortky, tepláky, flanelové kalhoty, sportovní šaty, sukně se svetříkem nebo košilovou halenou. Oblíbená byla též trika, která hýřila všemi barvami. Do deště pak gumák, pro chladné dny teplý svetr. Velmi praktickou variantou byly klasické městské vycházkové šaty, které se doplnily je zavinovací sukní ve zcela odlišném odstínu. Střih sukně byl zvonový, často nabraný či skládaný v pase a vsazený do pevného širšího pásku. Na nákup se slušelo obléci se do šatů. Na venkově se obnažené tělo neslušelo předvádět.

Již za první republiky se stalo módní trampování ve srubech u řek. Mladí lidé s kytarou, v teplákách a trikotínových trikách večer sedávali kolem táboráku a zpívali trampské písně. Nošení kalhot a hlavně tepláků u dívek vyvolávalo u konzervativních lidí stále nevoli. Dobře je toto vystiženo ve filmu "Příklady táhnou", kde je babička zcela šokována chováním své vnučky Jiřinky, která přijela na prázniny. Obléká se do tepláků a jejími kamarády jsou právě trampové. Tepláková souprava byla novinkou počátku 30. let. Dlouhé kalhoty v pase a kolem kotníků stažené gumou a k nim podkasaná bunda se šily z vlněného trikotu.

Oděv pro turistiku

Velmi oblíbená za první republiky, ale i za protektorátu byla turistika. O turistické trasy se staral Klub českých turistů. Nejen že vytyčoval nové stezky, ale stavěl turistické chaty a rozhledny.

Vhodným oděvem pro turistiku byl pletený svetřík, kalhoty nebo sukně, větrovky a hlavně kvalitní sportovní šněrovací boty. Přes rameno se hodil praktický batoh a chlebník z hrubého plátna nebo lehkého nepromokavého materiálu.